Rok 1939 - 1946
1939 - 1946
Převalila se zima a v noci 14.března 1939 pochodovala ulicemi Štětí záplava německých vojsk všeho druhu zbraní a pláče i žalu v českých srdcích nebylo konce. To, co jsme poslouchali 15.března 1939 v rozhlasu, byla poroba, hrůza, konec svobody.
Češi ve Štětí scházeli se potajmu, neboť byli hlídáni. Poslouchali rozhlas z ciziny a pevně věřili, že pravda zvítězí. Nacistické úřady předvolávali bývalé funkcionáře. Za hasičský sbor zůstal ve Štětí starosta br.Karel Lejnar. Vymáhali, kde jsou knihy zápisů, peníze a motorová stříkačka. Nestačilo vyšetřování na obecním úřadě čtyřikrát, u soudu dvakrát, na četnictvu dvakrát, ale i v Dubé na úřad zvaný Landrat byl starosta vyslýchán, kde a kam se stříkačka poděla. Ale neprozradil.
Přešly roky, naše naděje a přání se uskutečňovaly. Dne 28.prosince 1944 v odpoledních hodinách spojenecká letadla ve větším počtu přiletěla do Hněvic, ale bomby se minuly cíle. Za to přilehlé pozemky v Hněvicích a ve Štětí 86 krátery byly poškozeny. Velký nálet byl také v dubnu roku 1945, kdy se podařilo zasáhnout hněvické nádrže na benzin a pak již s nadšením a jistotou očekávali lidé neodvratný pád tyranie lidstva celého světa. V sobotu dne 5.května 1945 po poledních hodinách zaslechli jsme volání pražského rozhlasu, že se Praha připravila k revoluci. Seděli jsme u přijímačů a z účasti očekávali zprávy pro nás velmi důležité. Pro naše obránce nebyla však situace skvělá. Zvláště neděle byla hrozná. Déšť, nepohoda, nedostatek zbraní a nábojů a odnikud žádná naděje. Byli jsme ve strachu a přáli si býti též v Praze a pomáhati udatným obráncům. Noc na pondělí byla špatná. U přijímačů ani očekávaný pondělek nepřinesl úlevu. Doma nebylo již k vydržení. Muselo se ven do přírody, obhlédnout jak to venku vypadá, co dělají naši nepřátelé. Navečer přivezl do Štětí sedlák Hackl z Liběchova rodinu Štverákovu. Žádal o nocleh v hostinci u Vlčků. Poněvadž byla známa působnost Štverákova jako komisaře v Cítově, okres Mělník, byl hostinský Vlček požádán, aby nevítaného hosta poslal tam, odkud přišel. Věst.20, č.A625648 II z 5.X.1946 byl odsouzen Josef Štverák mimořádným lidovým soudem v Praze k trestu těžkého žaláře a ke ztrátě občanské cti.
V úterý dne 7.května 1945 již nebyl čas na poslouchání rozhlasu. Dávali jsme hlavy dohromady a připravovali schůzi všech Čechů večer do hostince k Vlčkovům. Místnost byla přeplněna. Muži i ženy stáli ještě v síni. Schůzi zahájil Václav Kubánek a navrhl, aby byl ustaven Národní výbor : Karel Lejnar, Václav Kubánek, Václav Haken, Václav Voseček, Václav Korouš, Karel Kratochvíl, František Šašek, Sláva Horáček, Rudolf Rezek, Leo Nedělský, František Vacek, Josef Zýcha, Václav Zoubek, Josef Chromčák, Antonín Šantín. Večer požádán starosta města Hugo Gränz, aby předal úřad. Jmenovaný prohlásil, že nemá pokyny od landrátu, a má-li být utvořen Národní výbor, tudíž ze dvou Němců a jednoho Čecha, mají to být pánové Josef Mangold, Václav Fiedler a František Šašek. Předseda Karel Lejnar prohlásil, že Národní výbor byl zvolen českým občanstvem. Dne 9.května 1945 byl celý úřad převzat do českých rukou. Poněvadž silnice od Litoměřic a Mělníka byla přeplněná německými oddíly , nastalo odzbrojování u Labe, kde se snažilo vojsko přeplavat na druhý břeh řeky, že tam jsou americká a anglická vojska. Velká část zbraní byla naházena do Labe. S odzbrojováním bylo pokračováno. Naše víra, že náš národ opět buden svobodný, nebyla marná. Všichni se nedočkali osvobození naší drahé vlasti. Tisíce nejlepších synů a dcer českého národa bylo umučeno a popraveno v koncentračních táborech. Tisíce bratří padlo v osvobozovacích bojích v Anglii, Rusku a na barikádách. Ti všichni položili své životy na oltář vlasti a celého národa.
Čest budiž jejich památce!
V sále hotelu „Praha“ konala se schůze o znovuzřízení hasičského sboru za přítomnosti 26 členů a župního velitele br.Svobody, který vzpomněl 96 bratří umučených v koncentračních táborech a 180 bratří padlých v osvobozovacím boji.
Budiž čest jejich památce!
Obec platí ročně 36,-Kčs příspěvku za činného člena, zajistila plátno na pracovní stejnokroje a cukrovar zapůjčil přenosnou motorovou stříkačku sboru, odstraněny německé nápisy na výzbroji. Při volbách zvolen starostou br.K.Lejnar, jednatelem Fr.Novák, pokladníkem Fr.Špindler, vzdělavatelem Fr.Svoboda, velitelem Bohumil Polívka, nám.velitele br.Jan Blažek, 18 činných členů.
Dne 10.února 1946 konala se v hotelu Praha řádná valná hromada hasičského sboru za účasti 54 členů. Br.starosta Lejnar zmínil se o činnosti sboru od jeho založení v r.1934. Definitivně obnoven sbor teprve na této valné hromadě. Schváleny zprávy činovníků.
Předsedou zvolen br.Karel Lejnar, místopředseda br.František Josef, velitel Bohumil Polívka, I.zást. Jan Blažek, II.zást. Fr.Svoboda, jednatelem Fr.Novák, pokladníkem Stanislav Klimeš, vzdělavatelem Jan Sedlák, odb.uč., revisoři : br.Čuda, br.Kozel, sbormistr br.Lhoták a br.Šabart. Členský příspěvek pro činné 10,-Kčs, přispívající 20,-Kčs. Samaritský odbor : sestra Svobodová, Nedělská, Cermanová, Špindlerová.
Br.Srba ušil pro sbor 9 bluz a 25 čapek ze 2.298,-Kčs, pí.Prouskové, vdově po br.Prouskovi dán příspěvek 200,-Kčs pro 2 děti. Pro nečestné chování při zábavě a hrubé urážky hasičského sboru vyloučen br.Vojtíšek želez.zaměstn., což mu bylo písemně ohlášeno.
Br.Haken zhotovil vývěsní skříňky, kde si oznamuje velitel službu a hlídky jednotlivých členů, br.Horáček daroval kůži na tři samaritské brašny, místní národní výbor zaplatil 10.000 Kčs na 20 ušitých pracovních obleků od Zemské hasičské Jednoty.
Aby se utužila kázeň ve sboru, promluvil br.vzdělavatel k členstvu o významu a poslání hasičstva. Okresní národní výbor požádán o přidělení sanitního auta k převozu nemocných do nemocnice, br.velitel Polívka s br.Klimešem účastnili se v Dubé schůze okres.nár.výboru, kde nařízeno ustaviti ve Štětí četu okresní požární pomoci při požárech mimo Štětí. Určeni trubači, řidiči auta, monter hasičského sboru. Výcviku velitelů a jejich zástupců v Dubé účastnili se bři.: Jan Blažek, Antonín Šikl.
Br.jednatel Novák vzdává se funkce pro nedostatek času. Jeho nástupcem je br.K.Haken ml. ze Štětí.
Ve schůzi výboru a činných členů dne 27.listopadu 1946 podrobně vypracován „Budovatelský dvouletý plán.“
Velitel sboru br.Polívka hlásí, že součástky, kterých je zapotřebí k opravě přiděleného a k jízdě nezpůsobilého auta, se již nevyrábějí v našich továrnách.
Převzetí výzbroje z Horních Počapel, která jim byla dána v roce 1938 do úschovy. Hadice jim zapůjčeny.
Na 11.ledna 1947 stanoveno pořádání plesu v pracovním stejnokroji. Koks dodal místní cukrovar, uhlí Hospodář.družstvo, hudba štětská br.Reichelta. Mnohé hospodyňky a živnostníci poslali četné cenné dary hasičskému sboru. První ples byl zdařilý po stránce finanční i representační.
Městské knihovně darováno 200,-Kčs.
Hasičský sbor nevyslal delegáty na valnou hromadu okresní hasičské jednoty v Dubé, ale účastnil se valné hromady II.obvodu ve Štětí.